V pátek 13.4. jsem se
zúčastnil přednášky s názvem Příběh komiksu, která se
konala v rámci francouzských dnů v Brně nesoucích název Bonjour
Brno. Na přednášku jsem vyrazil s očekáváním – zklamán jsem
neodcházel, avšak ani příliš potěšen.
Přednáška byla
rozdělena klasicky do dvou částí – v té první přednášející
Laura Dutillieut a Tomáš Prokůpek nastínili historii a vývoj
komiksu ve Franci a Belgii a České republice. Musím přiznat, že se v
oblasti frankofonního komiksu příliš nepohybuji, je to dozajista
dáno tím, že francouzsky neumím. Musím se tedy spokojit s tím,
co je k nalezení v mé mateřštině či angličtině.
Přes očekávání mě
přednáška Laury Dutillieut příliš nenadchla. Dozvěděl jsem se
právě ty obecné věci, které jsou k nalezení celkem běžně,
sic byly zabaleny do pěkného powerpointového balení a tak
pohromadě. Nemohu přesněji komentovat výklad paní Dutillieut,
neboť, jak jsem již psal, francouzsky neumím. Jednu výtku bych
však měl – vadilo mi málo obrazových podkladů, a pokud se již
objevily, byly rychle přeběhnuty. Pro mne tedy setkání s
frankofonním komiksem proběhlo skrze překladatelku a pár rychlých
obrázků a obálek časopisů, ze kterých jsem většinou ani
nestihl přečíst název.
Nevím, zda-li tato
přednáška (rozuměj Příběh komiksu) měla být určena primárně
francouzštině rozumějícím účastníkům. Pokud ano nechápu
proč, druhá prezentace Tomáše Prokůpka překládána do
francouzštiny nebyla. Pokud tomu tak nebylo a účelem přednášky
bylo seznámit i širší publikum francouzštinou nepolíbené s
historií komiksu používající této řeči, pak nechápu, proč
nemohla být powerpointová prezentace přeložena do českého
jazyka – rozhodně bych si tak odnesl více informací a
francouzské publikum by bylo uspokojeno slovním výkladem Laury
Dutillieut.
Přednáška Tomáše
Prokůpka mne dle očekávání potěšila, leč jsem většinu věcí
z jejího obsahu již znal. Tomáš zvolil jiný přístup –
promítal obrázky, které doprovázel svým erudovaným výkladem.
Prokůpka si vážím – nebudu zde plácat, že snad proto, jak
pracuje na popularizaci komiksu atd. To je mi upřímně vcelku jedno
– nepotřebuji, aby byl komiks populární. Vážím si ho, protože
je odborníkem. Z jeho projevu je znát zapálení a znalost.
Popularizovat komiks může marketingová firma, nakladatelství či
kamelot na České. Vytvářet teoretické zázemí a recenzovat
komiks, přinášet zajímavé postřehy a přibližovat složité
tituly může pouze člověk, který se jím dlouhodobě a nikoli
povrchně zabývá – tím Tomáš Prokůpek bez pochyby je. Je
třeba lidí, kteří budou komiks chápat jako autonomní médium a
tak k němu přistupovat, nikoli jako k vedlejšímu produktu
literatury, filmu či animace.
Po skončení projevu
Prokůpka došlo k dotazům. Jako první se o slovo přihlásil
starší gentleman, který po krátkém představení, vznesl dobrou
otázku, kam vlastně komiks patří, kam bychom jej zařadili.
(Necituji, pouze interpretuji dle mé paměti.) Odpovědi obou
přednášejících a moderátora Michala Uhla obsahovaly sdělení,
že komiks je bezpochyby samostatné médium a tak má být chápáno.
S čímž se samozřejmě ztotožňuji. Druhý dotaz tohoto pána již
tak zajímavý nebyl – byl vlastně dosti útočný a nelichotivý
– pán poznamenal, že žije v Kanadě a s nelibostí sleduje jakým
způsobem se tam adaptují klasické literární poklady ve formě
komiksu – z tónu hlasu bylo poznat opovržení. „Kam to dospěje,
kam to povede?“ ptal se pán. Prokůpek komiks bránil a pronesl,
že tak jako existují špatné filmy, špatné knihy, tak existují
špatné komiksy. Pravdu dí, pan Prokůpek.
Nejzajímavější dotaz
přišel od francouzsky hovořícího mladíka, který vznesl otázku,
zdali neposloužila doba temna (rozuměj vláda vrahů, násilníků,
mocichtivých diletantů, zvrhlíků a dalších cnostných
existencí, jindy označovaných jako přátelé lidu či komunisté)
jako inkubátor pro zdejší komiksovou tvorbu.
Pan Prokůpek přiznal,
že je to dobrý dotaz. Myslíte také, že je to dobrý dotaz? Jaký
na to máte názor Vy?
Já bohužel odpovědi
nevyčkal, musel jsem opustit přednáškovou síň předčasně.
Vím, hanba mi – avšak nemohl jsem jinak. Nezbývá tedy než se
při příští příležitosti zeptat znovu... Pokud trpíte
ostychem, či nepřicházíte na vhodný dotaz, použijte tento, však
se nic nestane – já na něj neodpověděl, Prokůpkovu odpověď
Vám netlumočím a nechat takto dobrý dotaz nezodpovězený by byla
škoda.
Ilustrační fotka
pochází od mé přítelkyně, které touto cestou děkuji –
nejenom za ni, ale i za to, že mi pomáhá s odstraňováním
gramatických chyb, ze kterých na mě následně plete bič, pod
jehož pohrůžkou stávám se lepším a gramotnějším. Díky, Ban!
Žádné komentáře:
Okomentovat